Smečenská Lyra

22.6.2016

 

Již na jaře jsme přijali pozvání od kamarádů ze Smečna k účasti na 5. ročníku Smečenské lyry.Potvrdili jsme obsazení dvou kategorií – a to v solovém zpěvu a kresbě.Klienti, kteří loni zpívali ve skupině, letos jet nechtěli – cítili se poškození komentářem poroty,kdy nám bylo víceméně vytknuto, že nezpíváme s žádným hudebním doprovodem. Přitom každý ví, že zpívat „a capella“ je mnohem těžší.Chtěli se jet tedy pouze podívat jen jako diváci na ostatní své známé.K těmto klientům se přidaly další dvě klientky, které se chtěly podívat na své staré známé - a to ještě z Budeniček a několik let se s nimi neviděly.22.června jsme ráno vyjeli a těšili jsme se na známé prostředí.Škoda byla, že na poslední chvíli si rozmyslela účast naše jediná solistka, paní Křížková. Necítila se prý dobře.Po příjezdu nás přivítaly první pracovnice,které nám daly kartičky na celodenní občerstvení – to bylo velmi chutné a bohaté po celý den.Našli jsme si výhodná místa, namazali se ochranným krémem protio spálení , protože už od brzkého rána sluníčko připalovalo.Začátek se poněkud opozdil, ale po přivítání ředitelem zařízení p.Šálou se již rozběhly jednotlivé soutěže a kategorie.Všechna vystoupení byla velmi pěkná, soutěžící dávali všechny své síly do toho, aby předvedli to, co se po dlouhou dobu učili.V kategorii scénické vystoupení všechny doslova nadzvedlo ze židlí vysoupení Centra 83 z Mladé Boleslavi. Představovalo příběh „Kráska a zvíře“ a to tak, že bylo takřka na profesionální úrovni. Mnoho diváků mělo v očích slzy a potlesk nebral konce.Paradoxem ale bylo to, že letos se nejvíce hodnotily pěvecké výstupy bez hudebního doprovodu- tedy to, co loni bylo na závadu.V kategorii „Kresba“ se naše klientka paní Kalousová nedostala do finále, ale stejně jako finalisté i ona obdržela na konci dárek za účast.Všichni zúčastnění měli výbornou náladu a nakonec ani nezáleželo na tom, kdo jak se umístil.Nejdůležitější byla radost ze sdíleného prožitku. V popolední pauze se paní Soukupová a Aichyngerová šly podívat na kamarádku z Budeniček, která již ale nechodí a je trvale upoutána na lůžko. Byla z toho smutné a samy vzpomínaly, co se paní Maruška v životě nadřela a teď jen leží.Během celého dne si povídaly se známými, které dlouho neviděly. Den ve Smečně se nám všem moc líbil a ještě i dnes si o společných zážitcích popovídáme.

 

zpět