Anenská pouť ve Smečně

30.7.2016

 

S nastupujícím létem a očekávaným svátkem všech Aniček – my tady máme dvě – se klienti ptali, jestli pojedeme jako loni na pouť do Smečna.Domluvili jsme se, že ano a zájemci z odd. č.1 a č.2 se začali přihlašovat. Jen jsme si přáli, aby bylo hezké počasí – tak „akorát“,protože loni bylo nesnesitelné vedro. Během dopoledne se provedla příprava oblečení a doplňků a po obědě jsme natěšeně vyjeli. Kvůli uzavřené silnici jsme museli jet přes Slaný, což potěšilo paní Caklovou i Pospíšilovou. Jeli jsme totiž ulicemi, kde dříve bydlely. Prošli jsme si po příjezdu zámecké nádvoří, kde nás vítali známí klienti a klientky. Pak jsme pokračovali do zámecké zahrady, odkud se již ozývala pěkná hudba různých žánrů. Letos tam hrála kapela ŠVANDA BAND. Prošli jsme se trochu parkem a pak si našli pod stromy místa k sezení. Podle chuti si pak klienti vybrali občerstvení – někdo nealko pivo,limonádu, kávu – vše výborné. Poslouchali jsme muziku, Vláďa s Miluškou zpívali známé písničky a tančit se letos Milušce nechtělo, byť ji Vláďa lákal. Jediná Věruška „dirigovala“ kapelu a moc se jí to líbilo. Mezitím jme se zdravili se známými klienty i pracovníky z jiných zařízení, zejména ze Smečna. Když nám vyhládlo, pochutnali si klienti na výborných šunkových klobásách. Nakonec jsme prošli zámkem a na pozvání mužů ze 4.odd.jsme se šli podívat k nim, jak to mají hezké. Paní Jolana se přivítala se známými z oddělení, kde dříve byla a nechala se s kamarádkou vyfotit. Tam jsme měli možnost podívat se do starobylé kaple – na galerii, kde se velmi líbilo paní Ottové, Milušce i Vláďovi. Nakonec jsme se šli ještě podívat na pouťové atrakce, které ale nikdo nechtěl využít. Klienti si vybrali nějaké sladkosti na doma,někdo si dal výbornou točenou zmrzlinu a pak jsme již ujížděli k domovu. Po cestě domů jsme zhodnotili výlet jako pěkný – od počasí po občerstvení, hudbu ,návštěvu zámku o pouť. Definitivní závěr učinila paní Anička Caklová, krerá pronesla : „ Je to hrozné, jak ten čas utíká.Loni jsem tam taky byla na pouti a je to jako včera...“ Pak vzpomínala na to, jak jezdila jako mladá dívka k babičce a ke strýci na víkendy nebo prázdniny do Kutrovic ( kde to znám, ale zapomněla jméno) a jak to všecho rychle utíká.

 

zpět